Bhagavad Gita
11.50
सञ्जय उवाच
इत्यर्जुनं वासुदेवस्तथोक्त्वा
स्वकं रूपं दर्शयामास भूयः।
आश्वासयामास च भीतमेनं
भूत्वा पुनः सौम्यवपुर्महात्मा।।11.50।।
sañjaya uvācha
ity arjunaṁ vāsudevas tathoktvā
svakaṁ rūpaṁ darśhayām āsa bhūyaḥ
āśhvāsayām āsa cha bhītam enaṁ
bhūtvā punaḥ saumya-vapur mahātmā
Word Meanings
| Word | Meaning |
|---|---|
| sañjayaḥ uvācha | Sanjay said |
| iti | thus |
| arjunam | to Arjun |
| vāsudevaḥ | Krishna, the son of Vasudev |
| tathā | in that way |
| uktvā | having spoken |
| svakam | his personal |
| rūpam | form |
| darśhayām āsa | displayed |
| bhūyaḥ | again |
| āśhvāsayām āsa | consoled |
| cha | and |
| bhītam | frightened |
| enam | him |
| bhūtvā | becoming |
| punaḥ | again |
| saumya-vapuḥ | the gentle (two-armed) form |
| mahā-ātmā | the compassionate |
Translation
।।11.50।। सञ्जय बोले -- वासुदेवभगवान् ने अर्जुनसे ऐसा कहकर फिर उसी प्रकारसे अपना रूप (देवरूप) दिखाया और महात्मा श्रीकृष्णने पुनः सौम्यवपु (द्विभुजरूप) होकर इस भयभीत अर्जुनको आश्वासन दिया।
Commentary
।।11.50।। व्याख्या--'इत्यर्जुनं वासुदेवस्तथोक्त्वा स्वकं रूपं दर्शयामास भूयः'--अर्जुनने जब भगवान्से चतुर्भुजरूप होनेके लिये प्रार्थना की, तब भगवान्ने कहा कि मेरे इस विश्वरूपको देखकर तू व्यथित और भयभीत मत हो। तू प्रसन्न मनवाला होकर मेरे इस रूपको देख (11। 49)। भगवान्के इसी कथनको सञ्जयने यहाँ 'इत्यर्जुनं वासुदेवस्तथोक्त्वा' पदोंसे कहा है।